Enrique Vila-Matas je španělský prozaik a esejista, nezařaditelný autor pohrávající si ve svých dílech se styly, žánry i skutečností.
Enrique Vila-Matas byl již od raného dětství velmi činorodý, talentovaný, se sklony k dobrodružství a...
Životopis
Enrique Vila-Matas je španělský prozaik a esejista, nezařaditelný autor pohrávající si ve svých dílech se styly, žánry i skutečností.
Enrique Vila-Matas byl již od raného dětství velmi činorodý, talentovaný, se sklony k dobrodružství a faktazii. Ve čtyřech letech napsal básničku pro maminku.
V jedenácti letech zašel Vila-Matas daleko do moře, i když neuměl plavat a strhl ho proud. Přestože se topil, těšil se, že ho přájde zachránit kapitán Haddock z komiksů. Naštěstí pro něj i pro literaturu ho rodina vylovila.
Jako mladík chodil Vila-Matas po Barceloně v červeném plášti a odposlouchával rozhovory lidí na ulici a v dopravních prostředcích. Získané poznatky použil v různých úpravách ve svých dílech.
Ve dvaceti letech žil v Paříži, kde měl pronajatý podkorvní byt. Měl pocit, že nestačí za byt zaplatit, ale že se musí odvděčit psaním. Začal psát knihu, který svým obsahem čtenáře zabíjela. Knihu nikdy nikdo nečetl a autorovi chvíli trvalo, než pochopil, že se čtenářem musí komunikovat. Rodiče reagovali na jeho literární pokusy vstřícně i když nevěděli, co tato profese přináší, že jde proti proudu, proti všem.
11. září 2002 Vila-Matasovi volal otec, že má okamžitě přijít domů, protože vypukla třetí světová válka. Když se vrátil domů, nejdříve si našel Kafkovy Deníky a našel si zápisy z 11. září z různých let.
11. září 1911 Kafka popisuje, jak se stal svědkem srážky dvou vozidel v Paříži, o rok později 11. září popisuje svůj sen, na jehož konci viděl kotvit před New Yorkem válečné lodě. Tato příhoda nejlépe vystihuje podstatu Vila-Matasova psaní. Tuto příhodu vyprávěl i v Praze 14. září 2005, kam přijel na pozvání Cervantesova institutu.
Enrique Vila-Matas je provokativní publicista a literární kritik, těžko zařaditelný prozaik, který mísí žánry a styly, ruší hranice mezi fikcí a skutečností.
Kromě článků a kritik píše povídky a romány spojující literárně historické eseje s anekdotami, rozhovory s fiktivními autory, parodiemi a vtipnými myšlenkami.
Dodnes vydal Vila-Matas 18 knih, většina byla přeložena do řady jazyků a získala významné španělské i zahraniční ceny.
Podvod - 1984, román
Stručné dějiny přenosné literatury - 1985, jedna z nejoblíbenějších autorových knih. Jedna kapitola se odehrává v Praze a jako motto používá citát z Holana. Autor zde píše o tajné společnosti "shandyů" a umění, které su zaslouží takové označení. Pochází prý ze slova shandy používaného v yorkshirském hrabství a znamená údajně "neposedným potrhlý"
Nejpomalejší cestovatel - 1992, sbírka krátkých textů, autor vypráví, jak přišel na chuť sestavování fiktivních životopisů a bibliografií. Když měl přeložit rozhovor s některou osobností z angličtiny, kterou příliš neovládá, rozhovor si vymyslel.
Vymyšlené vzpomínky - 1994, sbírka próz
Bartleby a spol. - 2000, román je stylizovaný jako 86 poznámek kneexistujícímu textu. Poznámky si sepisuje samotářský úředník, který před pětadvaceti lety vydal jednu povídku a od té doby odmítl psát. Pátrá po podobných případech a sepisuje slovník bartlebyů - spisovatelů odmítnutí. V románu se mísí slavná jména jako Kafka, Sokrates aj. s fiktivními autory. Tento román Vila-Matase nejvíce proslavil v cizině a pomohl mu i výrazně prosadit se ve Španělsku.
Vertikální cesta - 2001, nejbližší tradičnímu pojetí románu. Za toto dílo byl autor oceněn nejvýzněmnější latinskoamerickou cenou Premio Rámulo Gollegos
Příkladné vraždy - 2002
Montanova nemoc - 2002, za toto dílo získal autor Premio Herralde a v roce 2003 Prix Médicis Etranger
Paříž nikdy nekončí - 2003, autor s humorem vypráví o svých začátcích v Paříži 70. let
Doctor Pasavento - 2005, román je nejrozsáhlejším a podle kritiků nejlepším Vila-Matasovým dílem. Hlavní postavou a vypravěčem jrománové autofikce je spisovatel, jehož touhou je zmizet, proměnit se v nicotu. Mění identitu, přesouvá se z místa na místo, zpochybňuje svoji existenci.
Enrique Vila-Matas byl již od raného dětství velmi činorodý, talentovaný, se sklony k dobrodružství a faktazii. Ve čtyřech letech napsal básničku pro maminku.
V jedenácti letech zašel Vila-Matas daleko do moře, i když neuměl plavat a strhl ho proud. Přestože se topil, těšil se, že ho přájde zachránit kapitán Haddock z komiksů. Naštěstí pro něj i pro literaturu ho rodina vylovila.
Jako mladík chodil Vila-Matas po Barceloně v červeném plášti a odposlouchával rozhovory lidí na ulici a v dopravních prostředcích. Získané poznatky použil v různých úpravách ve svých dílech.
Ve dvaceti letech žil v Paříži, kde měl pronajatý podkorvní byt. Měl pocit, že nestačí za byt zaplatit, ale že se musí odvděčit psaním. Začal psát knihu, který svým obsahem čtenáře zabíjela. Knihu nikdy nikdo nečetl a autorovi chvíli trvalo, než pochopil, že se čtenářem musí komunikovat. Rodiče reagovali na jeho literární pokusy vstřícně i když nevěděli, co tato profese přináší, že jde proti proudu, proti všem.
11. září 2002 Vila-Matasovi volal otec, že má okamžitě přijít domů, protože vypukla třetí světová válka. Když se vrátil domů, nejdříve si našel Kafkovy Deníky a našel si zápisy z 11. září z různých let.
11. září 1911 Kafka popisuje, jak se stal svědkem srážky dvou vozidel v Paříži, o rok později 11. září popisuje svůj sen, na jehož konci viděl kotvit před New Yorkem válečné lodě. Tato příhoda nejlépe vystihuje podstatu Vila-Matasova psaní. Tuto příhodu vyprávěl i v Praze 14. září 2005, kam přijel na pozvání Cervantesova institutu.
Dílo Enrique Vila-Matase:
Enrique Vila-Matas je provokativní publicista a literární kritik, těžko zařaditelný prozaik, který mísí žánry a styly, ruší hranice mezi fikcí a skutečností.
Kromě článků a kritik píše povídky a romány spojující literárně historické eseje s anekdotami, rozhovory s fiktivními autory, parodiemi a vtipnými myšlenkami.
Dodnes vydal Vila-Matas 18 knih, většina byla přeložena do řady jazyků a získala významné španělské i zahraniční ceny.
Podvod - 1984, román
Stručné dějiny přenosné literatury - 1985, jedna z nejoblíbenějších autorových knih. Jedna kapitola se odehrává v Praze a jako motto používá citát z Holana. Autor zde píše o tajné společnosti "shandyů" a umění, které su zaslouží takové označení. Pochází prý ze slova shandy používaného v yorkshirském hrabství a znamená údajně "neposedným potrhlý"
Nejpomalejší cestovatel - 1992, sbírka krátkých textů, autor vypráví, jak přišel na chuť sestavování fiktivních životopisů a bibliografií. Když měl přeložit rozhovor s některou osobností z angličtiny, kterou příliš neovládá, rozhovor si vymyslel.
Vymyšlené vzpomínky - 1994, sbírka próz
Bartleby a spol. - 2000, román je stylizovaný jako 86 poznámek kneexistujícímu textu. Poznámky si sepisuje samotářský úředník, který před pětadvaceti lety vydal jednu povídku a od té doby odmítl psát. Pátrá po podobných případech a sepisuje slovník bartlebyů - spisovatelů odmítnutí. V románu se mísí slavná jména jako Kafka, Sokrates aj. s fiktivními autory. Tento román Vila-Matase nejvíce proslavil v cizině a pomohl mu i výrazně prosadit se ve Španělsku.
Vertikální cesta - 2001, nejbližší tradičnímu pojetí románu. Za toto dílo byl autor oceněn nejvýzněmnější latinskoamerickou cenou Premio Rámulo Gollegos
Příkladné vraždy - 2002
Montanova nemoc - 2002, za toto dílo získal autor Premio Herralde a v roce 2003 Prix Médicis Etranger
Paříž nikdy nekončí - 2003, autor s humorem vypráví o svých začátcích v Paříži 70. let
Doctor Pasavento - 2005, román je nejrozsáhlejším a podle kritiků nejlepším Vila-Matasovým dílem. Hlavní postavou a vypravěčem jrománové autofikce je spisovatel, jehož touhou je zmizet, proměnit se v nicotu. Mění identitu, přesouvá se z místa na místo, zpochybňuje svoji existenci.