Český literární kritik, prozaik, básník a vědec František Xaver Šalda se narodil se 22.12.1867 v Liberci, ale vyrůstal v Praze, kde také maturoval na akademickém gymnáziu a studoval práva, ta ale nedokončil.
Věnoval se literární tvorbě a od...
Životopis
Český literární kritik, prozaik, básník a vědec František Xaver Šalda se narodil se 22.12.1867 v Liberci, ale vyrůstal v Praze, kde také maturoval na akademickém gymnáziu a studoval práva, ta ale nedokončil.
Věnoval se literární tvorbě a od začátku devadesátých let působil jako kritik. Vytvořil z kritiky do jeho doby používané jen občas, samostatný literární útvar. Psal výtvarná a literární hesla do Ottova naučného slovníku.
Od roku 1916 přednášel literaturu na pražské univerzitě a tím se zbavil existenčních problémů. Literárními a výtvarnými kritikami přispíval do řady časopisů, pár z nich sám redigoval -/ Volné směry, Česká kultura, Tvorba/. Šalda se také podílel na volném seskupení mladých spisovatelů a novinářů v 90. letech 19. století, toto seskupení neslo název Manifest české moderny.
Ve středním věku složil Šalda doktorát z filozofie a od roku 1919 přednášel jako profesor dějiny moderní literatury na Karlově univerzitě. Šalda žil jako samotář, určitou vinu na tom měla jeho choroba, díky které měl omezený pohyb. Jediný velký vztah měl ke vdané ženě, spisovatelce Růženě Svobodové /1868-1920/.
F.X. Šalda se významně zasloužil o vývoj kritického myšlení o literatuře. Byl našim uznávaným literárním kritikem. Lidé si ho vážili pro jeho vysoké vzělání, pro jeho věcné argumenty a sečtělost. Vždy dokázal rozpoznat skutečnou hodnotu literárního díla. Neuznával přísné „škatulkování“, podle kterého mělo být dílo zařazeno a hodnoceno. Měl kulturní rozhled a znalosti zahraničních proudů, zejména z Francie. V časopisech zveřejňoval své kritiky, úvahy a polemiky, věnoval se také poezii, próze, dramatu a románu, které ale nedosáhly úrovně jeho kritické tvorby.
F.X.Šalda zemřel 4.4.1937 v Praze.
Syntetism v novém umění / v Literár. Listech vyd.1892/ - první Šaldova velká studie, ve které odmítá umělecké dílo, které vzniklo jako popis vnější reality. Za skutečné umění považuje dílo, které vzniklo jako syntéza myšlenkového poznání i instinktivního vidění.
Boje o zítřek /1905/ - kritické eseje
Duše a dílo /1913/ - kritická esej domácího i zahraničního romantismu. Jsou zde rozebráni autoři, kterým byl romantismus vlastní, např. K.H.Mácha, Božena Němcová aj. Šalda zde zdůrazňuje jeho víru v silnou uměleckou osobnost.
O nejmladší poezii české /1928/ -kniha složená z kritik poválečné básnické generace / J. Wolker, V. Nezval aj./
Kritické projevy – rozsáhlé dílo, které vyšlo ve třinácti svazcích.
Loutka i dělníci boží /1917/ - román
Zástupové /1921/ - drama
Seznam děl:
Syntetism v novém umění /1892/, Boje o zítřek /1905/, Duše a dílo /1913/, O nejmladší poezii české /1928/, Kritické projevy, Loutka i dělníci boží /1917/, Zástupové /1921/
Věnoval se literární tvorbě a od začátku devadesátých let působil jako kritik. Vytvořil z kritiky do jeho doby používané jen občas, samostatný literární útvar. Psal výtvarná a literární hesla do Ottova naučného slovníku.
Od roku 1916 přednášel literaturu na pražské univerzitě a tím se zbavil existenčních problémů. Literárními a výtvarnými kritikami přispíval do řady časopisů, pár z nich sám redigoval -/ Volné směry, Česká kultura, Tvorba/. Šalda se také podílel na volném seskupení mladých spisovatelů a novinářů v 90. letech 19. století, toto seskupení neslo název Manifest české moderny.
Ve středním věku složil Šalda doktorát z filozofie a od roku 1919 přednášel jako profesor dějiny moderní literatury na Karlově univerzitě. Šalda žil jako samotář, určitou vinu na tom měla jeho choroba, díky které měl omezený pohyb. Jediný velký vztah měl ke vdané ženě, spisovatelce Růženě Svobodové /1868-1920/.
F.X. Šalda se významně zasloužil o vývoj kritického myšlení o literatuře. Byl našim uznávaným literárním kritikem. Lidé si ho vážili pro jeho vysoké vzělání, pro jeho věcné argumenty a sečtělost. Vždy dokázal rozpoznat skutečnou hodnotu literárního díla. Neuznával přísné „škatulkování“, podle kterého mělo být dílo zařazeno a hodnoceno. Měl kulturní rozhled a znalosti zahraničních proudů, zejména z Francie. V časopisech zveřejňoval své kritiky, úvahy a polemiky, věnoval se také poezii, próze, dramatu a románu, které ale nedosáhly úrovně jeho kritické tvorby.
F.X.Šalda zemřel 4.4.1937 v Praze.
Dílo F.X.Šaldy:
Syntetism v novém umění / v Literár. Listech vyd.1892/ - první Šaldova velká studie, ve které odmítá umělecké dílo, které vzniklo jako popis vnější reality. Za skutečné umění považuje dílo, které vzniklo jako syntéza myšlenkového poznání i instinktivního vidění.
Boje o zítřek /1905/ - kritické eseje
Duše a dílo /1913/ - kritická esej domácího i zahraničního romantismu. Jsou zde rozebráni autoři, kterým byl romantismus vlastní, např. K.H.Mácha, Božena Němcová aj. Šalda zde zdůrazňuje jeho víru v silnou uměleckou osobnost.
O nejmladší poezii české /1928/ -kniha složená z kritik poválečné básnické generace / J. Wolker, V. Nezval aj./
Kritické projevy – rozsáhlé dílo, které vyšlo ve třinácti svazcích.
Loutka i dělníci boží /1917/ - román
Zástupové /1921/ - drama
Seznam děl:
Syntetism v novém umění /1892/, Boje o zítřek /1905/, Duše a dílo /1913/, O nejmladší poezii české /1928/, Kritické projevy, Loutka i dělníci boží /1917/, Zástupové /1921/