Josef Čapek

Josef Čapek, mnohostranná osobnost meziválečného období, se narodil 28. března 1887 v Hronově. Byl to malíř, grafik, dramatik, prozaik a autor próz pro děti, žurnalista, výtvarný teoretik a kritik.

Slovesné dílo Josefa Čapka se vyvíjelo v těsném vztahu k tvorbě výtvarné. Zpočátku psal s bratrem Karlem krátké prózy, které postupně dokumentují vývoj obou autorů v kontaktu s dobovými stylovými tendencemi – od secese přes novoklasicismus po kubismus. Rozsáhlou část díla Josefa Čapka tvoří studia, eseje a fejetony o umění.

Otec Josefa Čapka byl lékař a osvětový pracovník, matka byla sběratelkou literárního folkloru. Oba sourozenci Josefa Čapka – Karel a Helena – byli spisovatelé. Dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici.

Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

Již za studií navázal kontakty s uměleckým a literárním světem. V letech 1910 – 1911 pobýval studijně v Paříži.

Po návratu do Čech byl kratší dobu redaktorem Uměleckého měsíčníku. Potom vstoupil do spolku Mánes a spoluredigoval jeho časopis Volné směry.

Spolu s bratrem Karlem a s S.K. Neumannem se podílel na vydání generačního Almanachu na rok 1914. V období mezi válkami se vedle malířství, knižní grafiky a scénického výtvarnictví věnoval novinářské a literární činnosti. Pracoval v Národních listech, v letech 1921 – 1939 pak v Lidových novinách.

Vzhledem k tomu, že se intenzivně angažoval v protifašistickém zápase, byl již 1. září roku 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech.

Josef Čapek zemřel na sklonku 2. světové války, a to v dubnu 1945 v Bergen-Belsenu v Dolním Sasku pravděpodobně na tyfus. Symbolický hrob je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Dílo Josefa Čapka
Prózy psané společně s Karlem Čapkem
Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916
Krakonošova zahrada – 1918

Prózy v jeho samostatných knižních souborech:
Lelio – 1917
Pro delfína – 1923
Nejskromnější umění – 1920
Málo o mnohém – 1923
Umělý člověk – 1924
Ledacos – 1928
Stín kapradiny – 1930 – baladická novela

Dramata:
Země mnoha jmen – 192 – alegorická a utopické drama
Ze života hmyzu – 1921 – spolupráce s bratrem Karlem
Adam Stvořitel – 1927

Pro děti:
Povídání o pejskovi a kočičce – 1929
O tlustém pradědečkovi a loupežnících – 1932 – pohádka

Studia, eseje, fejetony:
Kulhavý poutník – 1936 – meditativní dialogický esej
Psáno do mraků – 1947 – vydáno posmrtně, deníkové zápisy z let 1936 – 39
Básně z koncentračního tábora – vyšlo posmrtně v roce 1946

Narození: 23. 3. 1887 , Hronov
Úmrtí: ?.4. 1945  ve věku 58 let, Bergen-Belsen-Dolní Sasko †
Znamení: beran  

200 se líbí, 28 se nelíbí