Josef Svatopluk Machar byl básník, fejetonista, jeden z iniciátorů české moderny.

Josef Svatopluk Machar se narodil v rodině mlynářského stárka, dětství prožil na mnoha místech Středních Čech. Gymnázium vystudoval v Praze. Chtěl se stát důstojníkem, nastoupil jednoroční vojenskou službu, ale roku 1899 přijal místo v Ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni. Do Čech se vrátil až v roce 1918.

Josef Machar udržoval velmi čilý styk s českým kulturním prostředím, přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T.G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století.

Josef Machar se stal zakladatelem a mluvčím České moderny, jejíž Manifest byl vydán v roce 1895. Jednalo se o básnickou skupinu, která prosazovala proti starší generaci svobodu jedince a jeho tvorby bez poplatnosti tezím a obecným ideálům.

V roce 1916 byl Josef Machar krátce vězněn pro čtyři básně ze sbírky Krůpěje. Po návratu do Prahy působil do roku 1924 jako generální inspektor armády. Zklamán politickými poměry v nové republice vzdal se této funkce a rozešel se i s T. G. Masarykem. Své kritiky uveřejňoval v extrémních pravicových periodikách.


Macharův básnický význam spočívá zvláště v jeho tvorbě z přelomu století, v jeho kritičnosti českého maloměšťanství a k přízemnosti veřejného života. Stal se průkopníkem básnického realismu.

Jako satirik a novinář pokračoval Josef Machar v tradicích K. H. Borovského a Jana Nerudy. Jádro Macharovy prózy tvoří fejetony, které publikoval i knižně jako svědectví doby.

Literárně cenné jsou Konfese Literáta - 1901, dvoudílné vzpomínkové fejetony

Poezie:

Confiteor - 1887, první básnická sbírka, vyjadřuje pochybnosti o dobových národních a společenských událostech

Letní sonety - 1891
Zimní sonety - 1892
Třetí kniha lyriky - 1892
Jarní sonety - 1893
Podzimní sonety - 1893
Tristium Vindobona I - XX - 1893, politická lyrika má svůj vzor v Ovidiových žalozpěvech z vyhnanství
Zde by měly kvést růže - 1894, kritika postavení ženy v soukromém i veřejném životě

Magdaléna - 1894, veršovaný román odhalující pokrytectví buržoazní morálky ve vztahu k nevinně padlé ženě

Boží bojovníci - 1897
Golgata - 1901, zneužití křesťanského náboženství

Svědomí věků -cyklus obrazu života lidstva od nejstarších dob po současnost. Tvoří ho:
- V záři helenského slunce - 1906, antika
- Jed z Judey - 1906, vznik křesťanství
- Barbaři - 1911, triumfující kresťanství
- Pohanské plameny - 1911, renesance
- Apoštolové - 1911, reformace
- Roky za století: 1. Oni, 2. On - 1921, revoluce, Napoleon
- Krůčky dějin a Kam to spěje? - 1926, současnost

Pozdní verše mají podobu epigramatickou a satirickou, např. Na okraj dnů - 1935

Povídky, fejetony, vzpomínky:
Knihy fejetonů I - 1901
Knihy fejetonů II - 1902
Stará próza - 1902
Hrst beletrie - 1905
Próza z let 1904 - 1905 - 1906
Próza z roku 1906 - 1907
Řím - 1907
Veršem i prózou - 1908
Katolické povídky - 1911
Českým životem - 1912
Kriminál - 1918
Antika a křesťanství - 1919
Třicet roků - 1919
Vídeňské profily - 1919
Oni a já I - 1927, vzpomínky s korespondencí
Oni a já II - 1929

Korespondence:
Čtyřicet let s Aloisem Jiráskem - 1931, dopisy Machara a Jiráska
Přátelství básníka - 1947, dopisy Machara a Bezruče