Louis Bromfield byl americký romanopisec a publicista.

Louis Bromfield se narodil ve farmářské rodině. Ta uchovávala v paměti rodu dlouhou tradici svého místního pobytu a přistěhování z Nové Anglie v 18. století.

Louis Bromfieůd sloužil za 1. světové války na frontě ve zdravotním oddílu francouzské armády. Poté studoval zemědělství a žurnalistiku. Několik let pracoval jako reportér a nakonec se rozhodl věnovat se literární tvorbě.


Próza:

V románech autor zachycuje život rodného kraje v širokém záběru:
Zelený vavřín – 1924
Possession – 1925

Časný podzim – 1926, č. 1940, studie o potomcích starých puritánů v bostonském okolí a jejich marném odporu proti přísunu vulgárního přistěhovatelského živlu. Příběh získal Pulitzerovu cenu.

Dobrá žena – 1927, příběhem se autor vrací do Ohia. Líčí přeměnu zemědělského kraje v průmyslový, poživačnost boháčů a jejich rozhazovačnost a život pracujících vrstev.
Hrdina románu je muž rozdrásaného svědomí a třídní nerozhodnosti, který nakonec odjede do Afriky, kde ho lákají záhady přírody a kde také zahyne.

Podivný případ slečny Antonie Spraggové – 1928, zde autor využije až do omrzení Fantazii jasnoviddců, satyrů, vlkodlaků, světců a italského démonického folklóru.

Dvacet čtyři hodiny – 1930, č. 1936, 1946, příběh se odehrává v jediném dni v milionářském a gangsterském prostředí.

Moderní hrdina – 1932, č. 1933, 1941, Příběh smyslného a výbojného sobce, který skončí jako vrah.

Farma – 1933, č. 1970, působivé peměti, rodová kronika spisovatele plného zvídavosti a družnosti.

Muž, který měl všechno – 1935, v románu je hlavní postavou dramatik, který měl všechno kromě živé inspirace.

Louis Bromfield hledal inspiraci i na svých cestách po Indii:

Když nastaly deště – 1937, č. 1939, 1947, román získal oblibu i ve světě. Jde sice o erotický kýč, ale autor se naštěstí nepokoušel vybavit svůj příběh záhadností a mystikou, k níž by ho právě Orient mohl lehce svést.

Noc v Bombayi – 1940, č. 1946, další indický příběh.

Druhá světová válka přivedla Bromfielda opět domů a ke staré lásce, zemědělství. Svou farmu nazval Malabar, podle indického kraje a učinil z ní výstavní kousek pěstitelství. V různých knihách polemizoval o zemědělské politice a praxi. Přitom nepřestával psát líbivé příběhy. I když tato díla již nedosahovala takové umělecké hodnoty, jako předcházející, byl o ně zájem v překladech i ve světě:

Divoká řeka – 1941, č. 1946
Než se rozední – 1942, č. 1947
Divočina – 1948

Další díla:
Sbírky povídek:
Vzbuď se a zkoušej – 1929
Vejdou se tam nejrůznější druhy – 1939

Sbírka delších novel:
Dnes tady a zítra daleko – 1934

Paměti:
Odborné a citové vyznání lásky k zemědělství a půdě:
Líbezné údolí – 1945
Malabarská farma – 1948
Z prsti – 1950