Pavel Dvořák je historik, publicista, scenárista a prozaik.

Pavel Dvořák pochází z rodiny českého technického úředníka, který se přestěhoval na Slovensko. V letech 1944 – 1955 vystudoval Pavel Dvořák jedenáctiletku v Bratislavě, v roce 1960 ukončil studium historie na Filozofické fakultě v Bratislavě.

Literární dráhu začal Pavel Dvořák prózami. V časopise Mladá fronta publikoval povídky, později se věnoval publicistice v novinách a časopisech. V 60. letech 20. století napsal seriály ze staré slovenské a ruské historie i o vzniku Československa. Ve svých seriálech spojoval popularizaci vědeckého výzkumu, zvláště pak v archologii, s reportáží a konfrontací současných a minulých postojů. Vytvořil také seriály z oblasti populární hudby.

Pavel Dvořák je autorem literatury faktu, významnou mírou se zasloužil o popularizaci slovenských dějin, je zakladatelem vydavatelství Rak.

Dílo Pavla Dvořáka:
Tematem populárně historických prací Pavla Dvořáka je problematika slovenských a českých dějin od pravěku až po 20. století.

- Odkryté dejiny –čtyřsvazkový cyklus, ve kterém se zaměřuje na osidlování Alovenska a jeho dějinami od pravěku do konce 13. století:
Dávnoveké Slovensko – 1975
Staré Slovensko – 1976
Predveká Bratislava – 1978
První ĺudia v Československu – 1980, česky První lidé na území Československa – 1984

- Podivný baron – 1993, kniha o nevšedním osudu barona Emila Friedricha Johannesa Hoeninga O´Carrolla.

- Kto zabil Viliama Žingora – 1994, zpracování osudu historické osobnosti.

- Zlatá kniha Bratislavy – 1993, poutavé vyprávění o dějinách hlavního města Slovenska.

Dvořákovy práce se vyznačují významnou epickou formou podání dějin a prezentováním historie na konkrétních lidských osudech.

- Lovci mamutov a ti druhí – 1983
- Zázrak obilného zrnka – 1985
- Hriešnikov návrat – 1983, román
- Farby kaki – 1998, kniha próz z vojenské služby za socialismu

Dvořák je rovněž scenáristou a průvodcem televizních cyklů:
- Múzeum života
- Stopy dávnej minulosti