Ruy Belo byl portugalský básník, esejista a literární kritik.

Ruy Belo, vlastním jménem Ruy de Moura Ribeiro Belo, vystudoval v Lisabonu práva a později románskou filologii. V roce 1956 získal v Římě doktorát z kanonického práva.
Řídil vydavatelství Aster, byl šéfredaktorem časopisu Rumo.


Tématem díla Ruy Bela je lidský úděl, člověk a jeho osamělost na světě. Určitý humanistický sentimentalismus jej přibližuje k neorealistům, neklid a ironie k Pessoovi. Výrazné je u autora téma dítěte a dětství.

Poezie:
Aquele grande rio Eufrates – 1961, (Ta velká řeka Eufrat). První sbírka, jejímž tématem jsou Bůh a člověk.

O problema da habicáo – alguns aspectos – 1962, (Problém bydlení – některé aspekty)

Boca bilingüe – 1966, (Dvojjaz. Ústa)
Homem de palavra(s) – 1969, (Člověk slov(a) )
Transporte no tempo – 1973, (Přeprava v čase)
Pais possível – 1973, (Možná země)
A margem da alegria – 1974, (Břeh radosti)
Toda a terra – 1976, (Celá zem).
Despeco – me da terra da alegria – 1977, (Loučím se zemí radosti)
Os poucos poderes – 1984, (Těch několik málo schopností)

Obra poética – 1981 – 84, 3 sv. souborné vydání

Eseje:
Cinquenta anos de poesia italiana – 1957, (Padesát let italské poezie)
Na senda da moderna poesia portuguesa – 1963, (Na stezce moderní portugalské poezie)

Na senda da poesia – 1969, (Na stezce poezie)