Svatopluk Čech

Český básník a prozaik Svatopluk Čech se narodil 21.2.1846 v Ostředku u Benešova. Vystudoval gymnázium v Praze a poté práva. Po studiích se věnoval právnické praxi. V roce 1879 právo opustil a věnoval se výhradně literatuře. Působil ve Světozoru, Lumíru, Národních listech, Květech, které pomohl založit.

Čech patřil mezi uznávané české spisovatele. Ve svých básních používal rétorický styl a alegorické obrazy. Do konce osmdesátých let převažovaly v jeho tvorbě skladby epické s historickými , dobově politickými i sociálními náměty. Poté psal sbírky politické a sociální lyriky. Čechovu prózu tvoří především povídky, humoresky, arabesky a zřídka romány.

Svatopluk Čech několikrát vycestoval do ciziny – na Kavkaz a do Dánska. Z těchto cest čerpal náměty pro svá díla. Byl samotář, raději psal než komunikoval. Pro své přátele byl příliš jemným člověkem. Cítil se být vlastencem a to se promítlo v jeho tvorbě, která má politickou tendenci. Umělecké cítění záměrně potlačoval, snažil se spíše o pádné slovo. Proto jsou jeho díla někdy kompozičně nevyrovnaná.

Čech patřil mezi představitele literární skupiny ruchovců. Snažil se prosazovat vlasteneckou tvorbu, která navazovala na ideály národního obrození. V roce 1895 odešel Čech do ústraní, psal drobné hořké básně. Mladí autoři právě jeho uznávali jako jediného příznivce ze starší generace. Svatopluk Čech zemřel 23.2.1908 v Praze.

Díla Svatopluka Čecha:
Husita na Baltu /1868/, Adamité /1873/, Žižka /1879/ - básně z doby husitské, ve kterých si nelze nevšimnout Čechových problémů současnosti. Za husitské téma se pouze schovává.

Václav z Michalovi /1880/ - epos z doby pobělohorské, inspirovaný Mickiewiczovým Konrádem Wallenrodem.

Dagmar / 1883-4/ - epos inspirovaný básníkovým pobytem v Dánsku. Hrdinkou je dcera Přemysla Otakara IV., provdaná za dánského krále Waldemara. Čech ji představuje jako ideál české ženy.

Ve stínu lípy /1879/ - souhrn krátkých básní, pocházejících od lidí, kteří si je vyprávějí při společném posezení.

Lešetínský kovář /1899/ - epos. Český kovář vede spor s německým podnikatelem, který usiluje o jeho kavárnu.

Evropa /1878/ - alegorická skladba. Děj popisuje rozbouřený oceán a katastrofu lodi. Loď Evropa přepravuje politické vězně do vyhnanství. Jejich vzájemné neshody způsobí katastrofu lodi.

Slávie /1882/ - alegorická skladba. Zástupci slovanských národů úspěšně odolávají vzpouře lodníků. Báseň je napsána stylem utopického panslavismu.

Hanuman /1884/ - satirická skladba, zesměšňující soudobý český život. Opičí král se snaží poevropštit svou říši, ale bezúspěšně.

Kratochvílná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči /1889/ - satirická skladba. V tomto příběhu k nám bylo posláno vejce neznámého živočišného druhu z Ruska. Vznikne spor o toto vejce, mnoho urážek a podvodů.Tento příběh paroduje soudobý boj o Rukopisy. Čech zdůrazňuje špatný vliv tohoto boje na český národ.

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce /1888/ - satirická próza. Hlavním hrdinou je materialistický pan Brouček, který se setkává s Měsíčnany, fantazijním národem. Broučkova neschopnost fantazijního cítění ostře kontrastuje s nechutí Měsíčnanů pochopit reálný život.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. Století /1888/ - satirická próza. Matěj Brouček se z ničeho nic ocitne v době husitské, a to den před bitvou na Vítkově. Zajímá ho však pouze vlastní prospěch. Pokaždé se vydává za někoho jiného, jek mu to právě vyhovuje.Jednou za husita, jednou za katolíka, za Pražana. Nectí žádné zásady a málem na to doplatí životem. Jan Žižka tvrdě odsuzuje takové občany.

Jitřní písně /1887/ - politická lyrika. Čech zde dává najevo svou víru v lepší budoucnost českého národa, které je podle něj možné dosáhnout duchovními zbraněmi a pilnou prací.

Nové písně /1888/ - politická skladba. Zde se vyskytují Čechovy úvahy o vlastním životě a básnické tvorbě.

Písně otroka /1895/ - alegorická lyrika, která během jednoho roku vyšla čtyřiadvacetkrát.

Seznam děl:
Husita na Baltu /1868/, Adamité /1873/, Žižka /1879/, Václav z Michalovi /1880/, Dagmar /1883-4/, Ve stínu lípy /1879/, Lešetínský kovář /1899/, Evropa /1878/, Slavie /1882/ , Hanuman /1884/, Kratochvílná historie i ptáku Velikánu Velikánoviči /1889/, Pravý výlet pana Broučka do Měsíce /1888/ , Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. Století /1888/, Jitřní píseň /1887/, Nové písně /1888/, Písně otroka /1895/

Narození: 21. 2. 1846 , Ostředek
Úmrtí: 23. 2. 1908  ve věku 62 let †
Znamení: ryby  

50 se líbí, 7 se nelíbí