Václav Kaplický byl prozaický spisovatel. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Otec však záhy onemocněl a rodina se odstěhovala do Tábora, kde obživu obstarávala hlavně matka ručními pracemi a různými službami v domácnostech.

Václav Kaplický ukončil střední vzdělání na táborské reálce maturitou. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odeved do války a na haličské frontě se dostal do zajetí.

Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany.

Od roku 1922 působil Václav Kaplický jako redaktor v nakladatelstvích, z nichž některá i řídil, např. Pokrok, Melantrich, Čin aj. Tehdy se seznámil s řadou spisovatelů, zvlášť blízké přátelství navázal s J. Horou. Na jeho radu se začal pokoušet o nenáročnou beletrii pro lidového čtenáře.

Kaplický byl zakládajícím členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na konci 30. let vystupoval energicky proti fašistickým tendencím šířícími se i mezi legionáři. Byl kritickým Masarykovým stoupencem.

Václav Kaplický zemřel v roce 1982 a byl pohřben mezi českými spisovateli na Vyšehradě v Praze.


Václav Kaplický interpretací dějinného procesu navazuje na Vladislava Vančuru, Společným rysem jejich prózy je promyšlená kompozice. Nenásilná archaizace jazyka odpovídající příslušné době, má nesporné klady ve srovnání s jinou např. historickou beletrií.

Snaha o kulturní povznesení lidového čtenáře a zaměření se na kritiku tehdejšího politikaření:
Princezna z Košíř - 1927, povídka
Bomba v parlamentě - 1933, povídka
Zrádná obálka - 1938, povídka

Zkušenosti z války a ze sibiřské anabáze přiměly Václava Kaplického k napsání díla literatury faktu:
Gornostaj - 1936, román, reportáže

V době 2. světové války pokračoval Václav Kaplický v psaní humoristických románků:
Pozor, zlý člověk - 1941
Červen v Pučálkách - 1941
U tří lásek - 1941
Něžný manžel - 1943

Povídky ze současnosti:
Ďáblem posedlí - 1946
Květnové dni - 1946

Po válce se dal Václav Kaplický do studia historické literatury a pramenů. Velkou pozornost věnoval pracím francouzského historika E. Denise o dějinách pobělohorských Čech. Vznikla série románových kronik o selských bouřích a povstáních v 17. - 19. století.
Čtveráci - 1952
Železná koruna - 1954, 2 díly
Smršť - 1955
Rekruti - 1956
Zaťatá pěst - 195

Další próza:
Kladivo na čarodějnice - 1963, román, který vznikl na základě autentických historických dokumentů - byl zfilmován

Táborská republika - 1969, trilogie: Lid vyvolený, Na množství nehleďte, Pakosti a drabanti
Nalezeno právem - 1971, historický román
Škůdce zemský Jiří Kapidlanský - 1976, povídky

Velké theatrum - 1977, román podle deníků zemského lékaře a pražského lékárníka Matyáše Borbonia z Borbenheimu ze 17. století

Kdo s koho - 1979, povídky
Život alchymistův - 1980, román, jehož hlavní postavou je známý Angličan Edward Kelley

Pro mládež:
O věrnosti a zradě - 1959
Dobří přátelé - 1961
Ani tygři, ani lvi - 1966
Královský souboj - 1971
Od města k městu - 1975
Hrst vzpomínek z mládí - vydáno posmrtně 1988