Vojtěch Martínek
dramatik, spisovatel, literární kritik, osvětový a rozhlasový pracovník
- Narození:
- 11. dubna 1887
- Úmrtí:
- 25. dubna 1960
Upravit profil
Vojtěch Martínek byl spisovatel, literární kritik, dramatik a osvětový a rozhlasový pracovník spjatý s Ostravskem.
Vojtěch Martínek se narodil jako syn zchudlého kožešníka. Proto již za studií na gymnáziu v Ostravě v letech 1900- 08 byl z...
Životopis
Vojtěch Martínek byl spisovatel, literární kritik, dramatik a osvětový a rozhlasový pracovník spjatý s Ostravskem.
Vojtěch Martínek se narodil jako syn zchudlého kožešníka. Proto již za studií na gymnáziu v Ostravě v letech 1900- 08 byl z velké části odkázán sám na sebe. Vydělával si psaním článků, povídek a básní do Ostravského deníku, Radhoště aj. pod řadou pseudonymů, od roku 1905 i literárních příruček např. Stručné dějiny literatury české - 1905, pod pseudonymem Václav Staněk, Přehledy dějin literatur slovanských od prvopočátků až po naši dobu - 1908 pseud. Pavel Modest.
V roce 1908 začal Vojtěch Martínek studovat na české univerzitě v Praze filologii a filozofii, po roce však přešel na češtinu a němčinu. V roce 1912 pobyl jeden semestr na univerzitě v Bonnu. Po složení státních zkoušek na konci roku 1913 nastoupil na české gymnázium v Ostravě, kde učil až do svého odchodu do výslužby roku 1947.
V roce 1955 byl Vojtěch Martínek jmenován zasloužilým umělcem.
Vojtěch Martínek publikoval hlavně v Moravskoslezské revui, Novině, Slezském sborníku, Naší době, Rozpravách Aventina aj. Rovněž byl dramaturgem ostravského divadla a předsedou Moravského kola spisovatelů, předsedou Společnosti Petra Bezruče a po roce 1949 stál v čele ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů.
Všechna Martínkova činnost směřovala k tomu, aby se Ostravsko a Slezsko kulturně povznesly a aby jejich mravní, myšlenkové a citové hodnoty byly podnětem k opravdovému uměleckému tvoření.
Přijímá rozpad starých vesnických hodnot jako realitu a vidí klady i zápory toho, co odchází, i toho, co se objevuje jako nové.
Bouřlivé hospodářské a sociální proměny Ostravska od poloviny 19. století do konce druhé světové války jsou častým tématem jádra jeho prozaického díla.
Sborníky:
O Slezsku a Ostravsku - 1912
O Husovi a z Husa - 1915
Ostravský památník - 1922
Výbory a antalogie:
Z českého Parnasu - 1912
Český humor - 1913
Z moravské poesie - 1914
Hus a husitství v české poezii - 1915
Literární historie - významné spisovatelské osobnosti:
Nová česká literatura - 1910, 3 svazky
Antika v poezii Macharově - 1909, studie
J. S. Machar - 1912
Básník silného češství - 1914
Básnické dílo Petra Bezruče - 1909
Petr Bezruč - 1917, přepracované vydání - 1924
Metoděj John - 1943
František Sokol Tůma - 1957
Beletrizované popularizační medaióny, psané původně pro rozhlas:
Na křižovatkách národního ducha - 1936
Pro české divadlo - 1937
Pochodně a světýlka - 1940
Zrádce národa - 1936, román pokoušející se o výklad rozporné Sabinovy osobnosti.
Na cestách národního ducha - 1948, soubor beletrizovaných medailónů
Poezie - sbírky:
Cesty - 1909
Sešit sonetů - 11910
Jsme synové světla - 1910
Básně - 1929, soubor obsahuje verše sbírek:
- Zahrada
- Tichá píseň
- Ráj srdce
Kalendář básníkův - 1943
Píseň nového dne - 1952, oslavující poválečný rozvoj kraje
Píseň starých lip - 1966, výběr z autorových básní
Próza:
Nejživější jádro Martínkova díla představuje próza.
Povídkové knížky:
Pluh života
Než se kořeny uchytí
Tragické příběhy prvních souborů jsou poznamenány autorovou snahou o překonání naturalismu. V jejich dramatických obrazech obsáhl Martínek téměř tři desetiletí vývoje na Ostravsku.
Črty z Ostravska - 1908
Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky - 1909
Černá země - trilogie tvořená třemi romány:
Jakub Oberva - 1926, titulní hrdina knihy, sedlák, se střetává s industrializací Ostravska měnící rychle způsob života, zvyky a hodnoty.
Plameny - 1929, ve druhém díle vládne svět šachet a hutí.
Země duní - 1932, třetí díl dramaticky celý cyklus uzavírá a tragicky vrcholí v osudech jednoho z Obervových synů ( nemanželský syn Kuba Sršáň ).
Stavy rachotí - 1933, " kronika ze starých časů" líčí, na základě rodinných vzpomínek, rozklad patriarchálních poměrů a starého cechovního života.
Kamenný řád - trilogie obsahuje tři romány. Na osudech lidí z Poštulkova statku se autor snažil řešit konflikt selské rodové tradice, povinnosti ke gruntu a touhy po novém životě a po štěstí.
Kamenný řád - 1942
Meze - 1944
Ožehlé haluze - 1954
Další próza:
Trojí cesta Blažeje Potěšila - 1942, román o smolařském mladém učiteli
Jizva na tváři - 1946, naturalizmem poznamenaný pokus o analýzu měšťáckého rodinného života.
Tři větévky jalovcové - 1936, román s romantickými výjevy z krajové historie
Kus života - 1949, vzpomínkové fejetony.
Pohádky:
Pohádky založené na volných variacích evropských pohádkových motivů.
Svět kouzel a divů - 1927
Duhový pták - 1929, rozšířené vydání pod názvem Čarovné kvítí - 1943
Martínek vydal také historické drama Svatopluk.
Vojtěch Martínek se narodil jako syn zchudlého kožešníka. Proto již za studií na gymnáziu v Ostravě v letech 1900- 08 byl z velké části odkázán sám na sebe. Vydělával si psaním článků, povídek a básní do Ostravského deníku, Radhoště aj. pod řadou pseudonymů, od roku 1905 i literárních příruček např. Stručné dějiny literatury české - 1905, pod pseudonymem Václav Staněk, Přehledy dějin literatur slovanských od prvopočátků až po naši dobu - 1908 pseud. Pavel Modest.
V roce 1908 začal Vojtěch Martínek studovat na české univerzitě v Praze filologii a filozofii, po roce však přešel na češtinu a němčinu. V roce 1912 pobyl jeden semestr na univerzitě v Bonnu. Po složení státních zkoušek na konci roku 1913 nastoupil na české gymnázium v Ostravě, kde učil až do svého odchodu do výslužby roku 1947.
V roce 1955 byl Vojtěch Martínek jmenován zasloužilým umělcem.
Vojtěch Martínek publikoval hlavně v Moravskoslezské revui, Novině, Slezském sborníku, Naší době, Rozpravách Aventina aj. Rovněž byl dramaturgem ostravského divadla a předsedou Moravského kola spisovatelů, předsedou Společnosti Petra Bezruče a po roce 1949 stál v čele ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů.
Dílo Vojtěcha Martínka
Všechna Martínkova činnost směřovala k tomu, aby se Ostravsko a Slezsko kulturně povznesly a aby jejich mravní, myšlenkové a citové hodnoty byly podnětem k opravdovému uměleckému tvoření.
Přijímá rozpad starých vesnických hodnot jako realitu a vidí klady i zápory toho, co odchází, i toho, co se objevuje jako nové.
Bouřlivé hospodářské a sociální proměny Ostravska od poloviny 19. století do konce druhé světové války jsou častým tématem jádra jeho prozaického díla.
Sborníky:
O Slezsku a Ostravsku - 1912
O Husovi a z Husa - 1915
Ostravský památník - 1922
Výbory a antalogie:
Z českého Parnasu - 1912
Český humor - 1913
Z moravské poesie - 1914
Hus a husitství v české poezii - 1915
Literární historie - významné spisovatelské osobnosti:
Nová česká literatura - 1910, 3 svazky
Antika v poezii Macharově - 1909, studie
J. S. Machar - 1912
Básník silného češství - 1914
Básnické dílo Petra Bezruče - 1909
Petr Bezruč - 1917, přepracované vydání - 1924
Metoděj John - 1943
František Sokol Tůma - 1957
Beletrizované popularizační medaióny, psané původně pro rozhlas:
Na křižovatkách národního ducha - 1936
Pro české divadlo - 1937
Pochodně a světýlka - 1940
Zrádce národa - 1936, román pokoušející se o výklad rozporné Sabinovy osobnosti.
Na cestách národního ducha - 1948, soubor beletrizovaných medailónů
Poezie - sbírky:
Cesty - 1909
Sešit sonetů - 11910
Jsme synové světla - 1910
Básně - 1929, soubor obsahuje verše sbírek:
- Zahrada
- Tichá píseň
- Ráj srdce
Kalendář básníkův - 1943
Píseň nového dne - 1952, oslavující poválečný rozvoj kraje
Píseň starých lip - 1966, výběr z autorových básní
Próza:
Nejživější jádro Martínkova díla představuje próza.
Povídkové knížky:
Pluh života
Než se kořeny uchytí
Tragické příběhy prvních souborů jsou poznamenány autorovou snahou o překonání naturalismu. V jejich dramatických obrazech obsáhl Martínek téměř tři desetiletí vývoje na Ostravsku.
Črty z Ostravska - 1908
Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky - 1909
Černá země - trilogie tvořená třemi romány:
Jakub Oberva - 1926, titulní hrdina knihy, sedlák, se střetává s industrializací Ostravska měnící rychle způsob života, zvyky a hodnoty.
Plameny - 1929, ve druhém díle vládne svět šachet a hutí.
Země duní - 1932, třetí díl dramaticky celý cyklus uzavírá a tragicky vrcholí v osudech jednoho z Obervových synů ( nemanželský syn Kuba Sršáň ).
Stavy rachotí - 1933, " kronika ze starých časů" líčí, na základě rodinných vzpomínek, rozklad patriarchálních poměrů a starého cechovního života.
Kamenný řád - trilogie obsahuje tři romány. Na osudech lidí z Poštulkova statku se autor snažil řešit konflikt selské rodové tradice, povinnosti ke gruntu a touhy po novém životě a po štěstí.
Kamenný řád - 1942
Meze - 1944
Ožehlé haluze - 1954
Další próza:
Trojí cesta Blažeje Potěšila - 1942, román o smolařském mladém učiteli
Jizva na tváři - 1946, naturalizmem poznamenaný pokus o analýzu měšťáckého rodinného života.
Tři větévky jalovcové - 1936, román s romantickými výjevy z krajové historie
Kus života - 1949, vzpomínkové fejetony.
Pohádky:
Pohádky založené na volných variacích evropských pohádkových motivů.
Svět kouzel a divů - 1927
Duhový pták - 1929, rozšířené vydání pod názvem Čarovné kvítí - 1943
Martínek vydal také historické drama Svatopluk.