Willem Frederik Hermans byl nizozemský kontroverzní spisovatel. Získal Cenu nizozemského písemnictví. Spolu s Harrym Mulischem a Gerardem Revem je považován za jednoho ze tří nejdůležitějších nizozemských autorů poválečného období.

Willem F. Hermans vystudoval původně fyzikální geografii, poté učil na univerzitě v Groningenu. Současně vydával své provokativní romány, které byly úspěšné. Zakázal vydání svých knih v zemích východního bloku. Zároveň ale nerespektoval zákaz kulturních styků s režimem apartheidu v JAR. To mu vyneslo nepřízeň nizozemských literátů a dokonce i zápis na černou listinu OSN.

V roce 1952 stanul W. F. Hermans před soudem pro protikatolickou pasáž v románu Pravdu mám vždycky já. Soud ho ale osvobodil, protože výroky literární postavy nelze přičítat autorovi. V poválečné době popuzoval autor i neortodoxním líčením odboje.

V roce 1973 se W. F. Hermans odstěhoval do Paříže.


Dílo W. F. Hermanse zahrnuje romány, povídky, divadelní hry, dále pak poezii, eseje, filosofické a vědecké práce.

Souborné dílo Willema F. Hermanse vychází v Nizozemsku od roku 2005 a má obsahovat 24 svazků po 800 až 1000 stránkách.

Moedwil en misverstand (Záměr a nedorozumění)- 1948, povídky
De tranen der acacia's (Slzy akátů) – 1949, román,
Ik heb altijd gelijk (Pravdu mám vždycky já) – 1951, román
Paranoia – 1953, povídky

Description et genèse des dépôts meubles de surface et du relief de l'Oesling – 1955, diplomová práce

De God Denkbaar Denkbaar De God – 1956, román
Drie melodrama's – 1957, novela
Een landingspoging op Newfoundland – 1957, krátké povídky

De donkere kamer van Damokles – 1958, Temná komora Damoklova, první Hermansův román vycházející v češtině. Román z období německé okupace Nizozemska a krátce po ní, vyšel v roce 1958 a měl velký úspěch. Spisovatel se stal rázem slavným. Jde o válečný thriller, v podstatě realistický jak stylem, tak dějem.

Nooit Meer slapen (Už nikdy spánek) – 1966, román
Een landingspoging op Newfoundland – 1967, povídky, 1967
Herinneringen van een engelbewaarder (Vzpomínky na anděla strážného) – 1971, román

Het evangelie van O. Dapper Dapper – 1973, román
Onder professoren (Mezi profesory) – 1975, román
Filip's sonatine – 1980, povídka
UIT talloos Veel miljoenen – 1981, román

Geijerstein's dynamiek – 1982, povídka
De zegelring (Pečetní prsten) – 1984, povídka
Een heilige van de horlogerie– 1987, román
Au pair – 1989, román

De laatste roker (Poslední kuřák) – 1991, povídky
In de mist van het schimmenrijk – 1993, povídka
Ruisend gruis (Šustění zrna) – 1995, román vydaný po autorově smrti