Benjamin Franklin byl státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec, spisovatel. Byl jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury.

Původně se vyučil u svého bratra knikařem a knihkupcem. Brzy začal sám psát a publikovat v bratrově časopise New England Current. V roce 1723 odešel nejprve do New Yorku, pak do Philadelphie a v roce 1724 do Londýna, kde pracoval jako knihtiskař. Vrátil se v roce 1726. Později si otevřel tiskárnu, knihkupectví a papírnictví. Začal vydávat časopis Pensilvania Gazette a od roku 1732 Almanach chudáka Richarda.

Franklin se aktivně věnoval veřejnému životu i přírodovědným výzkumům. V roce 1753 vynalezl bleskosvod (popsal jej v dopise datovaném 17. září). Vydal do roku 1774 čtyřsvazkové pojednání o elektřině. S pokusy přestal někdy kolem roku 1757. Byl jmenován čestným doktorem mnoha univerzit.

V roce 1754 byl za Pensylvánii vyslán do kongresu osad, kde předložil první návrh americké ústavy. Po vzniku USA pak spolupracoval i na její definitivní verzi. Roku 1775 uzavřel ve Francii dohodu o pomoci koloniím, která zajistila materiální pomoc v boji za nezávislost. Po návratu se stal známym senátorem za Pensylvánii.

Vynalezení bleskosvodu
V roce 1752 se americký vědec Benjamin Franklin rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Provedl velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel do Bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči. Potom Franklin vyrobil a vyzkoušel první bleskosvod. Dnes jsou všechny budovy vybaveny bleskosvody, které přitahují blesk lépe než budova samotná. Připojený vodič odvede elektrický proud bezpečně do země a zabrání tak poškození budovy.