Eliška Horelová je prozaička se zaměřením hlavně na literaturu pro děti a mládež. Za literaturu se jí dostalo i mezinárodního uznání – zápis na čestnou listinu H. Ch. Andersena v letech 1979 a 1984.
Eliška Horelová se narodila jako Eliška...
Životopis
Eliška Horelová je prozaička se zaměřením hlavně na literaturu pro děti a mládež. Za literaturu se jí dostalo i mezinárodního uznání – zápis na čestnou listinu H. Ch. Andersena v letech 1979 a 1984.
Eliška Horelová se narodila jako Eliška Nováková. Po absolvování učitelského ústavu učila na základních a středních školách. Zároveň studovala dálkově na pedagogické fakultě češtinu a dějepis a na filozofické fakultě pedagogiku a psychologii. V roce 1952 získala doktorát filozofie na Filozofické fakultě KU v Praze.
Eliška Horelová působila tři roky v Krajském ústavu pedagogickém, poté ve Výzkumném ústavu pedagogickém. V letech 1962 – 82 vyučovala na filozofické fakultě, ale z politických důvodů jen omezeně. V roce 1990 obhájila kandidátskou práci a začala se zcela věnovat literatuře.
Celoživotní dílo Elišky Horelové je zasvěceno dětem a mládeži. Společným znakem jejich prací je důraz na morální hodnoty, smysl pro humor a jemná ironie. Má jazykový cit pro postižení charakterů různých věkových skupin, zvláště u dětí a mládeže včetně slangu.
Její romány a povídky jsou často překládány do cizích jazyků a dostalo se jim i mezinárodního uznání.
Próza:
Autorka svou převážně prozaickou tvorbu uveřejňovala zpočátku převážně v novinách a časopisech a to od roku 1954. Napsala i několik rozhlasových a televizních her.
Zdivočelá voda – 1973
Stěhovaví ptáci – 1974
Čas ohně, čas šeříků – 1976
Štěstí má jméno Jonáš – 1977
Strhané hráze – 1978
Pojď, dáme sbohem žízni! – 1979
Léto, jako když vyšije – 1979
Potopa – 1979
Znáte Tománka? – 1981
Kluci ze zabraného – 1982
Dana a Niky Lauda – 1983
Nemožná holka – 1984
Tománek je rád na světě – 1985
Rubikova kostka – 1985
Michalka a Julián – 1987
Jarda samorost – 1988
Tománek ve škole – 1992
Průšvih – 1994
Poezie:
Ve třech sbírkách poezie si všímá autorka jako novinářka pozoruhodného společenského dění, zaměřuje se na otázky výchovy a vzdělávání, se snahou prosazovat humanismus, toleranci, ochranu přírody a kultury.
Stojím na červenou – 1962
Jdem pískem času – 1994
Světelné noviny - 1995
Eliška Horelová se narodila jako Eliška Nováková. Po absolvování učitelského ústavu učila na základních a středních školách. Zároveň studovala dálkově na pedagogické fakultě češtinu a dějepis a na filozofické fakultě pedagogiku a psychologii. V roce 1952 získala doktorát filozofie na Filozofické fakultě KU v Praze.
Eliška Horelová působila tři roky v Krajském ústavu pedagogickém, poté ve Výzkumném ústavu pedagogickém. V letech 1962 – 82 vyučovala na filozofické fakultě, ale z politických důvodů jen omezeně. V roce 1990 obhájila kandidátskou práci a začala se zcela věnovat literatuře.
Z díla Elišky Horelové:
Celoživotní dílo Elišky Horelové je zasvěceno dětem a mládeži. Společným znakem jejich prací je důraz na morální hodnoty, smysl pro humor a jemná ironie. Má jazykový cit pro postižení charakterů různých věkových skupin, zvláště u dětí a mládeže včetně slangu.
Její romány a povídky jsou často překládány do cizích jazyků a dostalo se jim i mezinárodního uznání.
Próza:
Autorka svou převážně prozaickou tvorbu uveřejňovala zpočátku převážně v novinách a časopisech a to od roku 1954. Napsala i několik rozhlasových a televizních her.
Zdivočelá voda – 1973
Stěhovaví ptáci – 1974
Čas ohně, čas šeříků – 1976
Štěstí má jméno Jonáš – 1977
Strhané hráze – 1978
Pojď, dáme sbohem žízni! – 1979
Léto, jako když vyšije – 1979
Potopa – 1979
Znáte Tománka? – 1981
Kluci ze zabraného – 1982
Dana a Niky Lauda – 1983
Nemožná holka – 1984
Tománek je rád na světě – 1985
Rubikova kostka – 1985
Michalka a Julián – 1987
Jarda samorost – 1988
Tománek ve škole – 1992
Průšvih – 1994
Poezie:
Ve třech sbírkách poezie si všímá autorka jako novinářka pozoruhodného společenského dění, zaměřuje se na otázky výchovy a vzdělávání, se snahou prosazovat humanismus, toleranci, ochranu přírody a kultury.
Stojím na červenou – 1962
Jdem pískem času – 1994
Světelné noviny - 1995