Ján Kalinčiak byl slovenský spisovatel, tvůrce romantické prózy a poezie.

Ján Kalinčiak se narodil v rodině evangelického faráře. Jeho matka pocházela ze staré zemanské rodiny.

Ján Kalinčiak studoval v Levoči, v Bratislavě a v Halle. Po studiích byl profesorem, poté ředitelem gymnázia v Modré a od roku 1858 v Českém Těšíně. Po předčasném penzionování v roce 1869 žil v Martině. Zde vydával časopis Orol.


Ján Kalinčiak začínal svou literární dráhu poezií s romantickými prvky subjektivismuu. Lidová slovesnost byla pro něho jen doplňkem. První básnické a prozaické práce psal česky, po uzákonění spisovné slovenštiny slovensky
Nejznámější jsou kalinčiakovy práce prozaické.

Próza:
Kalinčiakovy prózy můžeme rozdělit do dvou skupin:
1. romantické historické povídky
2. romanticko – realistické obrazy ze života slovenských zemanů.

Děj jeho povídek se odehrává nejčastěji v době vlády Matyáše Korvína a v období bojů proti Turkům.

Milkov hrob – 1845, romantičtí hrdinové obětují pro vyšší cíle osobní štěstí
Bratova ruka – 1846, hlavním tématem je krevní msta
Púť lásky – 1847, o vášnivé tragické lásce
Serbianka – 1848, hlavní hrdinové jsou hnáni pomstou.

Děj povídek obsahuje množství zápletek, vražd, intrik a překvapení. To vše doplňují náladové přírodní obrazy.

Reštavracia – 1860, novela o předvolebních bojích slovenských zemanů při stoličních volbách v třicátých letech 19. století. Tato novela patří k vrcholům Kalinčiakova prozaického umění. Dílo nemá ústřední postavu ani konflikt, řada výjevů z voleb je propojena milostným vztahem dvou mladých lidí z opačných táborů. Dějová složka je zde oslabena ve prospěch psychologické kresby jednotlivých postav.

Orava – 1870. Román je poslední Kalinčiakovou Prózou.

Ján Kalinčiak psal také literární kritiky a eseje. Byl významným teoretikem romantismu ve slovenské literatuře.