Marie Kubátová, rozená Kutinová, byla prozaička a dramatička těžící z krkonošského floklóru i ze současného života.

Marie Kubátová vyrůstala v intelektuálské rodině. Matka, PhDr. Amálie Kutinová byla folkloristka a spisovatelka, autorka dětských knížek, zejména cyklu Gabra a Málinka. Otec byl inženýr.

Marie Kubátová maturovala na dívčím reálném gymnáziu ve Vodičkově ulici v Praze. Poté absolvovala lékárnickou praxi v Křinci u Nymburka. V roce 1943 se provdala za PhDr. Jaroslava Kubáta, rodem z Benecka v Krkonoších. Po tirocionální zkoušce v roce 1943 pracovala Marie Kubátová v lékárně v Křinci.

Po osvobození v roce 1945 vystudovala Marie Kubátová farmacii na přírodovědecké fakultě UK. Dálkově pokračovala ve studiu přírodních věd na farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Jako magistra pracovala v lékárnách na různých místech, nakonec jako vedoucí skladu léčiv ve Vrchlabí.

Od roku 1979 se Marie Kubátová věnovala pouze spisovatelství.


Marie Kubátová ve své tvorbě těží z krkonožských folklórů a soustřeďuje se na problémy mladých lidí a mateřství v současnosti.

Počátky tvorby Marie Kubátové jsou ovlivněny krkonožským folklórem:

Daremný poudačky - 1956, soubor lidových vyprávěnek, později je autorka také dramatizuje pro rozhlas a divadlo. Nejúspěšnější se stala muzikantská báchorka Jak přišla basa do nebe.

Pohádky pro rozcápláky - 1959
Pohádky pro poškoláky - 1968
Pohádky o Krakonošovi - 1971

Korvetní kapitán Korda - 1967
Jménem korvetního kapitána - 1972
Oba klukovské příběhy posloužily jako podklad pro natočení úspěšných filmů.

O heřmánkové víle a čarodějnickém učedníku - 1978, pohádka

Druhou linii tvorby Marie Kubátové tvoří příběhy kritické proti maloměšťáctví, konzumnímu postoji k životu a sobectví:

Matějkov - 1956, povídky z polabské vesnice od meziválečného období po současnost
Studentské romaneto - 1958, novela z prostředí dnešních středoškoláků
Novinářská patálie - 1961, příběh adepta žurnalistiky
Kariéra bílé vrány - 1970, povídky o ženských osudech
Průšvihy mladého Werthera - 1970, příběh chlapeckého dospívání

Autorka vychází někdy i z vlastních osudů jak dokládá např. vyprávění o lékárnici z Podkrkonoší, rozdělené do tří novel na sebe navazujících:
- Lékárna U tří koček - 1977
- Třikrát denně kapku rosy - 1978
- Recept na štěstí - 1981

Legenda o Bílé paní - 1978, novela satiricky vyostřená proti konzumním životním ideálům

Matka kopce - 1980, román s přesvědčivě podanou postavou optimistické a pracovité krkonošské horalky

Rozhovor s kamenem - 1982, novela o proměně klackovitého mladíka v zapáleného ochránce přírody

Dramatická díla:
Skleněná panna - premiéra 1960, tylovská báchorka
To nechce klid - premiéra 1962, komedie o začínajícím novináři
Vzbouření hastrmana - premiéra 1976, vodnická pohádka

V televizi:
Světáci, 1963

V rozhlase:
Povídka z advokátní poradny - 1962
Podnájemník - 1961
O škodlivosti plivníka - 1965