Nagib Mahfúz byl egyptský spisovatel, nositel Nobelovy ceny.

Nagib Mahfúz se narodil v rodině úředníka ve staré Káhiře, kterou později zpodobnil ve svých románech. Po ukončení studia na univerzitě pracoval přes třicet let na ministerstvu školství a kultury. Kromě profese vládního úředníka se věnoval i literární tvorbě. Některé jeho práce se staly terčem kritiky fundamentalistických a arabsko - nacionalistických kruhů. Stejně tak byla posuzována jeho podpora mírového procesu s Izraelem. Nobelova cena, která mu byla udělena v roce 1988, byla přijímána jako provokace ze Západu.

Nenávist fundamentalistů šla tak daleko, že byl nad Mahfúzem vynesen ortel smrti. Dne 14.10.1994 byl na Mahfúze spáchán atentát, při kterém byl těžce zraněn. Po uzdravení i nadále vystupoval proti ideám fundamentalistického islámu, pro oddělení náboženství od státní moci.


Literární tvorbu zahájil Nagib Mahfúz v roce 1939 historickými romány z doby faraonů, aby posílil hrdost Egypťanů na svou minulost.

V dalších dílech se Nagib Mahfúz věnoval současnosti, na základě podrobné znalosti života středních vrstev psal sociálně kritické prózy o problémech egyptské společnosti. Jeho příběhy se odehrávají v hustě osídlených čtvrtích Káhiry. Zajímala ho i psychologie obyčejného člověka, těžce se vyrovnávajícího s měnícími požadavky a tradicemi nové doby.

Próza:
Nová Káhira - 1945, původní název Skandál v Káhiře
Ulice Midag - 1947

Káhirská trilogie - 1956 - 57, tato próza přinesla autorovi světový ohlas. Vypráví o třech generacích káhirské obchodnické rodiny, o změnách, které v prvé polovině 20. století přinesly modernizaci hospodářského života a kontakty se Západem. Za toto dílo získal egyptskou státní cenu za literaturu.

Děti naší čtvrti - 1959, román jako podobenství dějin lidstva, v němž jednotlivé postavy Egypťanů tu připomínají životy Adama, Kaina, Ábela, Mojžíše, Ježíše a Mohameda, Již po uveřejnění prvních kapitol knihy v časopise Al Ahram se objevila řada protestů a román byl zakázán v celém arabském světě kromě Libanonu. Zde vyšel v arabštině, v anglické verzi jej vydala Americká univerzita v Káhiře.

V další řadě próz se prohlubuje autorův psychologický a filozofický pohled na měnící se svět při střetávání kultur Východu a Západu:

Zloděj a psi - 1961
Miramar - 1967
Zrcadla - 1971
Vyprávění bez začátku a bez konce - 1971
Láska v dešti - 1973
Arabské noci a dny - 1981
Svatební píseň - 1981

Nagib Mahfúz je první arabský laureát Nobelovy ceny za literaturu.