Rudolf Těsnohlídek
spisovatel, novinář a překladatel
- Narození:
- 7. června 1882
- Úmrtí:
- 12. ledna 1928
Upravit profil
Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia...
Životopis
Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna.
V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj.
Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku.
U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928.
Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu.
Prózy:
Nénie – 1902
Dva mezi ostatními – 1906
Květy a jiní – 1908
V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života
Poseidon – 1916
Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie
Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní
Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla
Básnické sbírky:
Den – 1923
Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti
Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky
Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur.
Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna.
V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj.
Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku.
U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928.
Dílo Rudolfa Těsnohlídka
Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu.
Prózy:
Nénie – 1902
Dva mezi ostatními – 1906
Květy a jiní – 1908
V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života
Poseidon – 1916
Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie
Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní
Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla
Básnické sbírky:
Den – 1923
Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti
Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky
Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur.
Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky.